Novinky
středa, 06. dubna 2016

POMOZTE OSTRAVICI I VY

POMOZTE OSTRAVICI I VY! POTŘEBUJEME MOBILIÁŘ A POMOCNÍKY.

pátek, 26. února 2016

VEŘEJNÁ DEBATA ÚNOR 2016

„Nechceme tam stavět nic nového, máme objekt, který má úžasné renomé. Je středa večer a Stará Aréna v centru Ostravy praská ve švech. Mezi hosty sedí zástupci města i další odborníci.

pátek, 05. prosince 2014

Veřejná debata listopad 2014

Veřejná debata proběhla 25.11. v budově bývalého hotelu Palace. Účast byla hojná, děkujeme všem co přišli a na debatě se svými příspěvky podíleli.


Vývoj místa

Vývoj místa na mapách | PDF | 1,5 MB

Vývoj sledovaného bloku

Blok Nádražní-28. října-Zámecká-Tyršova V místech dnešního Smetanova náměstí a hotelu Palace bylo za Hrabovskou (vítkovickou) branou Vítkovické předměstí. V námi sledovaném bloku domů stál již od středověku tzv. Bližní (Prostřední) mlýn, největší z ostravských mlýnů, který je poprvé zmiňován již v r. 1396. Později obdržel č. p. 214. V r. 1898 byl zrušen. Po vybudování nádraží v Přívoze v r. 1847 stoupl význam ulice, spojující Moravskou Ostravu s Přívozem, který byla nazvána Nádražní, a Mlýnského příkopu. Dnešní třída 28. října byla do r. 1919 jen částí Říšské silnice, která začínala u Říšského mostu a končila na hranicích Mariánských Hor. Komunikační význam této ulice stoupl v r. 1742, po záboru části Slezska Pruskem, neboť Prusové zabrali část staré cesty z Opavy přes Hlučín, proto musela být narychlo opravena cesta z Opavy přes Hrabyň, která dostala nejprve název Královská cesta, od r. 1804 Císařská či Hlavní silnice, od r. 1899 Říšská silnice. Po r. 1918 byla část od mostu k Masarykovu náměstí nazvána Těšínskou, od náměstí po náměstí Republiky třídou 28. října, odtud k Mariánským Horám třídou Palackého. Uprostřed křižovatky Nádražní a Hlavní (Říšské) ulice bylo nádraží lokální tramvajové dráhy Moravská Ostrava-Přívoz a Moravská Ostrava-Vítkovice, které bylo zrušeno a zbořeno v r. 1928. Tento prostor se nazýval od r. 1916 náměstí císařovny Zity, od r. 1932 náměstí Denisovo. V r. 1892 byl u Nádražní třídy vystavěn Německý dům. V r. 1904 bylo prostranství před ním upraveno na malý sad s pomníkem F. Schillera. V r. 1929 byl sad zrušen a na jeho místě byla postavena spořitelna, zbytek sadu byl upraven na náměstí, které dostalo název Schillerovo (dnes E. Beneše). Jak se vyvíjela zástavba námi sledovaného bloku domů? Nejstarším vyobrazením, které máme k dispozici, je indikační skica stabilního katastru z r. 1833. Na ní můžeme sledovat, že situace v té době byla poněkud odlišná, než jakou vidíme o necelých 40 let později. Průběh silnice od Přívozu (pozdější Nádražní ulice) byl jiný, směrem k Císařské silnici se trochu zalamovala a rozšiřovala (napřímená a o něco posunuta byla až později, zřejmě v souvislosti se stavbou nádraží v Přívoze v r. 1847, nový průběh cesty je na mapě dodatečně zakreslen). V místě, kde nyní stojí budova č. p. 241, již stál menší, dřevěný domek. Za ním pak byly postaveny dvě dřevěné budovy, naproti nim, přes silnici od Přívozu, stály také dva dřevěné domky. Jeden z nich byl v místech, kde nyní stojí dům č. p. 243. Na indikační skice je také zakreslen zděný dům v místech, kde dnes stojí dům č. p. 284, zřejmě tam byl ale doplněn dodatečně, zároveň se zakreslením nového průběhu Nádražní ulice, protože na císařském otisku, který zachycuje situaci v r. 1833 bez pozdějších změn, tento dům ještě zobrazen není. Na situačním nákresu z r. 1857 vidíme při Hlavní (Císařské) silnici volně stojící dům č. p. 243 s hospodářskou budovou ve dvoře, vedle něj rovněž volně stojící dům č. p. 284. Po pravé straně č. p. 243 je zakresleno rameno mlýnského náhonu. Jedná se zřejmě o chybu, protože mlýnský náhon probíhal o něco dále a ani na starších mapách (např. indikační skice z r. 1833) není v tomto místě žádný vodní tok zachycen (v r. 1946 ale zpráva o stavu domu uvádí, že pod budovou č. p. 243 protéká městská strouha, je tedy možné, že vodní tok zde skutečně byl a byl sveden pod zem). Na mapě, datované do r. 1871, je ale zakreslen pouze dům č. p. 284 a o kus dál pak v zalomení Hlavní silnice dům č. p. 241, vedle nějž stál směrem k mlýnskému náhonu tzv. Prostřední mlýn. Mapa z r. 1880 již zachycuje hustší zástavbu – kromě domu č. p. 243 také již přestavěný dům č. p. 284 na trojkřídlém půdoryse, oba se soubory hospodářských budov ve dvoře. O něco dále v ohybu Hlavní ulice je dům č. p. 241 a tzv. Prostřední mlýn č. p. 214. Prostor mezi nimi ještě není zastavěn. V r. 1893-1895 byl do prostoru za domy č. p. 284 a 243 při Nádražní ulici postaven Německý dům, který zachycuje jak situační plánek z r. 1893, tak mapa z r. 1894. Jinak ke změnám zástavby v tomto prostoru nedošlo. Zajímavé je, že mapa z r. 1880 již zobrazuje dům č. p. 284 jako trojkřídlý, situační plán z r. 1893 pouze jako dvoukřídlý, s chybějícím křídlem směrem k č. p. 243, mapa z r. 1894 opět jako trojkřídlý. Mezi lety 1896 a 1898 byly mezi dům č. p. 241 a Prostřední mlýn přistavěny domy č. p. 129 a č. p. 216. Ostatní zástavba zůstala beze změny.  V r. 1902 byly k hospodářským budovám ve dvoře za č. p. 129 a 216 přistavěny nové objekty a v r. 1903 byla přestavěna hospodářská budova u č. p. 243. V r. 1904 byla za Německým domem, podél Zámecké ulice, vybudována dřevěná veranda, patřící k restauraci Německého domu. V r. 1906 byla na parcele 296/1 postavena novostavba Obchodní a průmyslové banky (č. p. 241) a za domy č. p. 129 a 216 byly projektovány přístavby obytných domů. V roce 1911 stavebníci A. Schmelz a H. Schwarzová nechali odstranit starší domy I. Schmelze a iniciovali výstavbu zcela nového velkoměstského obytného a obchodního domu č. p. 284 v křižovatce ulic Nádražní a Hlavní (Říšské). V r. 1925 byl zcela přestavěn dům č. p. 214, dříve mlýn Josefa Braunera, nyní patřící Hugo Reicherovi. Budova byla rozšířena na úkor Příkopní ulice, která se v těchto místech zúžila na polovinu. V r. 1929 došlo k další změně v zástavbě bloku, když byl zbořen dům č. p. 243 a na jeho místě postavena novostavba OD TEXTILIA. V r. 1932 byla rozšířena dřevěná veranda Německého domu. Po válečných událostech v dubnu a květnu 1945 proběhla největší změna námi sledovaného prostoru. Již 10. května 1945 schválil NV v Moravské Ostravě demolici Německého domu. Demolice byla zdůvodněna nutností vytvořit zde veřejné prostranství, nutné „pro zdárné vyřešení náměstí a odstranění dnešní komunikační kalamity“. Demolice byla dokončena v červenci 1946, uvolněné prostranství bylo do příjezdu prezidenta Beneše 17. července 1946 upraveno na travnatou plochu se záhony, vzniklé náměstí dostalo jeho jméno. Kromě Německého domu byl také odstraněn celý blok, kromě č. p. 241, 243 a 284 (tedy č. p. 129, 216 a 214), což NV zdůvodnil tím, že „i po výtvarné stránce je odstranění celého bloku jen hodno doporučení“. Plánovaná demolice zbylých domů č. p. 241, 243 a 284 se nakonec neuskutečnila, i když se s ní počítalo ještě na začátku 60. let.